Falubová Kristina - Knowledge management ve vybrané společnosti
Hlavním cílem této diplomové práce je zhodnotit zavedení knowledge managementu ve společnosti Inekon Systems. Diplomová práce se v teoretické části zabývá nejdůležitějšími východisky souvisejícími s knowledge managementem. Je zde definován vztah znalostí a konkurenční výhody, pohled autorů na knowledge management, dělení znalostí podle různých kritérií, jejich vztah k datům a informacím a možnosti tvorby nových znalostí. Dále jsou v práci uvedeny rozdíly mezi znalostní a manuální prací. Přihlíží se i k důležitosti rozvoje učící se organizace až na organizaci znalostní. Teoretická část práce je zakončena možnými úhly pohledu při zavádění knowledge managementu a konkrétním příkladem možné metodiky zavedení. Část analytická používá zvolenou metodiku zavádění knowledge managementu na konkrétním příkladu společnosti Inekon Systems. Na definování obchodního zaměření a organizační strukturu společnosti navazují popisy jednotlivých bloků zaváděných v této společnosti. Jsou zde analyzována možná rizika, která mohou u jednotlivých blokův průběhu zavádění nastat. Část syntetická navrhuje opatření, jak by se zjištěným rizikům dalo nejsnadněji předejít, aby mohl knowledge management v Inekon Systems fungovat bez omezení a potíží.
Anotace
Hlavním cílem této diplomové práce je zhodnotit zavedení knowledge managementu ve společnosti Inekon Systems. Diplomová práce se v teoretické části zabývá nejdůležitějšími východisky souvisejícími s knowledge managementem. Je zde definován vztah znalostí a konkurenční výhody, pohled autorů na knowledge management, dělení znalostí podle různých kritérií, jejich vztah k datům a informacím a možnosti tvorby nových znalostí. Dále jsou v práci uvedeny rozdíly mezi znalostní a manuální prací. Přihlíží se i k důležitosti rozvoje učící se organizace až na organizaci znalostní. Teoretická část práce je zakončena možnými úhly pohledu při zavádění knowledge managementu a konkrétním příkladem možné metodiky zavedení. Část analytická používá zvolenou metodiku zavádění knowledge managementu na konkrétním příkladu společnosti Inekon Systems. Na definování obchodního zaměření a organizační strukturu společnosti navazují popisy jednotlivých bloků zaváděných v této společnosti. Jsou zde analyzována možná rizika, která mohou u jednotlivých blokův průběhu zavádění nastat. Část syntetická navrhuje opatření, jak by se zjištěným rizikům dalo nejsnadněji předejít, aby mohl knowledge management v Inekon Systems fungovat bez omezení a potíží.
Klíčová slova: data, informace, znalost, konkurenční výhoda, znalostní pracovník, tacitní znalost, explicitní znalost, znalostní organizace, učící se organizace, intelektuální práce
Annotation
Main goal of this diploma thesis is to evaluate implementation of knowledge management in the company Inekon Systems. In its’ theoretical part, the thesis deals with some of the most important resources related to knowledge management. This includes definition of relations between knowledge and competitive advantage, classifying knowledge based on different criterions, approaches of various authors to knowledge management and also options for creation of new knowledge. Furthermore, the thesisdiscusses difference between knowledge and manual labor. It also takes account of importance of development from “learning organization” to “knowledge organization”. Theoretical part of the thesis is concluded by possible points of view when implementing knowledge management and by particular example of possible implementation methodology. Analytical part of the thesis uses the chosen methodology of knowledge management implementation for concrete example of company Inekon Systems. Following definition of business and organization structure, individual blocks implemented within this company are described. This part also includes analysis of various risks which can occur during implementation of these blocks. Synthetic part proposes some measures to anticipate the aforementioned risks, so that knowledge management in Inekon Systems can work seamlessly and bring desired benefits to the company.
Keywords: data, information, knowledge, competitive advantage, knowledge worker, tacit knowledge, explicit knowledge, knowledge organization, learning organization, intellectual labour
Úvod
Součástí dnešní doby je strmě vzrůstající množství dat a informací v organizacích. Znalosti, které byly jako zdroj podniku v minulosti dlouhodobě opomíjeny a nebyl kladen velký důraz na jejich zaznamenání a opětovné využití, se v současnosti staly jednou z konkurenčních výhod organizace. Až v poslední čtvrtině minulého století se znalosti začaly stále více uplatňovat a staly se hlavní hnací sílou pokroku. Vývoj nových materiálů, technologií a automatizace přetvořily hromadnou výrobu na výrobu na zakázku. Ze zákazníka se stal rozhodující činitel, který rozhodoval, co se bude vyrábět. Organizace musela hledat cesty k vylepšení svého postavení na trhu, které vedlo k dosažení lepších výsledků – ke spokojenosti zákazníka a na vrub konkurence. Současný zákazník preferuje vyšší kvalitu, nižší cenu, rychlé uspokojení své potřeby a nejlépe kombinaci všeho zmíněného současně. Organizace se snaží uspokojit zákazníka podle jeho představ - a hlavně udělat více s méně zdroji. Zavedení správně pracujícího znalostního managementu není jednoduchá a ani krátkodobá záležitost. Snadno se může stát, že díky opomenutí významných faktorů budou čas i finanční prostředky vynaloženy zbytečně. Zavedení knowledge managementu je složitá záležitost a představuje pro organizaci výzvu. Od rozhodnutí vedení společnosti tento systém zavést může uplynout velmi dlouhá doba, než se stane plně využitelným. Ve znalostním managementu nejde v žádném případě o pouhé hromadění informací, které mají nějakou společnou vazbu, ale o pokrytí konkrétních potřeb reálného procesu řízení a zajišťování všech pro podnik nezbytných funkcí. Je zřejmé, že úspěšná organizace potřebuje své znalosti shromažďovat, přizpůsobovat pro své účely a zejména o ně dlouhodobě pečovat. Pojem knowledge management je v současnosti nesčetněkrát skloňován v mnoha různých oblastech naší společnosti. Tento druh managementu je předmětem zájmu jak akademických pracovníků, kteří se tuto oblast snaží co nejlépe prozkoumat, rozvíjet a popsat, tak i samotných organizací, které se snaží u sebe zavést fungující znalostní systém. Znalostní management představuje cílevědomé, systematické a systémové aktivity. Původní anglické pojmenování lze do češtiny přeložit hned několika způsoby. V odborné literatuře často můžeme narazit na pojem „správa znalostí“ či „management znalostí“, ale nejčastěji používaným výrazem je „znalostní management“. Lze se setkat i s pojmem „řízení znalostí“, který je znalostnímu managementu velmi blízký, ale tento pojem není, na rozdíl od výše uvedených, synonymem. V této diplomové práci je používáno originálního pojmenování „knowledge management“, zkratky „KM“ nebo české alternativy „znalostní management“...