Do čeho investovala skupina DEK v době finanční krize v roce 2009 a jak dnes zvládá současnou koronavirovou krizi?

Když v roce 2009 většina firem škrtala investice, DEK šel proti proudu a investoval – do změny procesů a do systémů. V té době byly konsolidované tržby skupiny něco málo přes 6 mld. Kč a nebyla tak známá. Vedení společnosti bylo přesvědčeno, že až krize skončí, bude rozhodovat rychlost a připravenost na nové tržní prostředí. Investice v době krize se firmě vyplatila. V současné době jsou konsolidované tržby skupiny přes 20 mld. Kč a skupina DEK Stavebniny je absolutně dominantním hráčem na českém trhu se stavebninami, o které se píše v prestižních médiích. Na plavbu plnou náročných rozhodování a rizik v průběhu posledních jedenácti let jsme se zeptali Ing. Jana Bolka, finančního ředitele skupiny DEK, který drží finanční kormidlo skupiny DEK od roku 2011.

Do čeho investovala skupina DEK v době finanční krize v roce 2009 a jak dnes zvládá současnou koronavirovou krizi?

 

Jak zvládá vaše společnost současnou krizi, kdy se téměř zastavil hospodářský život země?

Fungujeme po celou dobu. Vládní omezení se několik týdnů týkalo prodeje koncovým zákazníkům, s firemními zákazníky jsme pokračovali v obchodu a byli jsme jim dokonce schopni rychle nabídnout tzv. bezkontaktní odbavení, při kterém zákazník nepřichází do blízkého styku s obsluhou. Stavební úpravy jsou jedna z činností, která v této době lidem „zbyla“.

V čem je pro vás tato krize jiná než ta v roce 2009?

Není graduální jako ta před 11 lety, její nástup byl téměř okamžitý. Současná krize také nepřichází „z finančních“, nehmatatelných příčin – důvod je naopak ryze fyzický a mění i běžné chování lidí, a to v netušeném rozměru. Rokem 2009 začalo pro stavebnictví osm hubených let. Málokdo to už dnes pamatuje, ale od ledna 2008 byla zvýšena DPH na nové bydlení z 5 na 9 procent. Firmy se proto snažily dokončit projekty v roce 2007 a zákazníci kupovali, co bylo k dispozici. Část staveb se ještě přelila do úvodu roku 2008, ale pak už došlo ke snížení poptávky. Nejdřív kvůli DPH, kde jsme si to upekli sami, a následně dovozem globální finanční krize.

Přesto se tehdy vedení skupiny DEK rozhodlo hledat nový systém pro podporu podnikového řízení. Nebyl to v té době trochu risk?

DEK se v té době měnil z jedné firmy na holdingovou strukturu, a proto bylo najednou bez ohledu na krizi potřeba „chytřejší“ řízení. Řízení díky BNS při krizi byl však druhý benefit. Byli jsme schopni efektivně plánovat a optimalizovat náklady ve větším detailu a souvislostech.

Když se na to podíváte zpětně, byl to dobrý krok zavádět v době krize nový systém? Vyplatilo se vám to? Šli byste do toho dnes znovu?

Rozhodně ano. Řízení nákladů jsme tím dostali pod kontrolu. Rychle by šlo jistě získat i jiné efekty (např. v oblasti prodeje), díky kterým může mít nasazení podobného systému velmi slušnou návratnost. Bez manažerského systému bychom tehdy zcela jistě controllingovou podporu uvedeného růstu nezvládli. A pokud ano, museli bychom pracovat s daleko hrubší přesností – anebo s početnějším týmem. BNS přitom nepomáhá jen controllingovým, ale také účetním procesům. Není to jen díky BNS, ale i na účtárně jsme byli schopni zvyšovat počty zaměstnanců daleko pomaleji, než by odpovídalo nárůstu obratu.

S BNS pracujete už více než 10 let – jak hodnotíte jeho vývoj?

Jsem fanoušek změn, ke kterým ve vývoji nadchází. BNS je robustnější, bezpečnější, samozřejmě rychlejší, což má vliv na objem zpracovatelných dat – mně se však nejvíce líbí přesun do webového prohlížeče s potenciálem skutečně mobilního přístupu k datům.

Používáte BNS 4.0, v čem vidíte pro DEK a také osobně pro vás při vaší práci jeho největší přínos?

Technickým přínosem je efektivní správa uživatelů a oprávnění na přístup k datům. Z hlediska uživatelského je pro mě důležitá cesta k mobilnímu reportingu, srozumitelnému plánování, do kterého vtáhneme více klíčových osob – a na hraně možného vývoje se snažíme být i kvůli zvládání zpracovat vysoké objemy dat.

Rozumím tedy dobře tomu, že do tvorby výhledů bude v budoucnu zapojeno více lidí než dosud, uvažujete i tady o nějakém rozšíření BNS - např. plánovací workflow?

Ano, to je rozhodně jeden z cílů, který máme před sebou. Nejprve zřejmě v oblasti finančních plánů jednotlivých společností, výhledově pak v detailních obchodních plánech, kde jde potenciálně ještě o vyšší zefektivnění oproti dnešním procesům.

Jednou jste řekl, že BNS pro vás znamená méně hledání ležáků „za drobné“, můžete to prosím více konkretizovat?

Správně postavený systém by vás měl navigovat k podstatným problémům. V tomto případě rozlišit 2 situace: jedné položky máte na skladě za 1000 Kč, a už se rok neprodala. Druhé položky máte na skladě za 1 milion, prodává se pořád, ale obrátka vám klesla ze 30 dnů na 60…To první je jednoduché zjistit, ale pro řízení to není příliš cenné. Podstatné je odhalit to druhé – pak řešíte věci předem, protože snížení obrátkovosti je signál, že se něco děje, a vy máte šanci zasáhnout včas.

Je to jen několik měsíců, kdy jste začali používat BNS k hlubším prodejním analýzám. K jakým zlepšením došlo?

Konkrétní přínosy máme za sebou v řízení stavu zásob, na všechny pobočky jsme nasadili nový reporting, určili správná KPI a daří se nám mít tuto oblast pod kontrolou. Klíčem k větším výhodám je hlavně vizualizace – ta nám pomůže dříve odhalovat začínající trendy, ať už v prodeji, získané marži či obrátkovosti zásob. Zatím jsme stále na začátku, ale víme, kam chceme jít.

Počítáte s dalším rozvojem všech tří systémů, které nyní používáte: svého vlastního, BNS i Tableau?

Po několika letech máme jasně vyzkoušeno, že každý z nich má v celkové architektuře své vlastní místo. ERP systém je samozřejmě nutný pro operativní práci a obsluhu jednotlivých obchodních případů. BNS je prostředí pro standardizovaný reporting přístupný širokému spektru uživatelů, a také místo pro plánování a modelování. Tableau je pak oblíbený nástroj analytiků, hlavně pro ad hoc reporty a zorientování se v nové, třeba i neučesané datové sadě. Z úvah v Tableau mohou následně vzniknout nápady pro nové reporty do BNS.

Jak dalece dokážete s BNS řídit vaši budoucnost a tvořit takové plány, které by skupině DEK pomohly úspěšně přežít možnou recesi jako tehdy na začátku?

BNS je skvělý nástroj, který vám umožňuje uvědomit si souvislosti, oddělit podstatné od nepodstatného – a správně směřovat vaše úvahy. Vklad strategického myšlení je ovšem v turbulentních časech nutné přiměřeně přisypat také.

Dopad koronaviru na českou ekonomiku může být pro mnohé podniky velmi zdrcující. Doporučil byste firmám, které ještě manažerský systém nemají, aby si ho právě v této době pořídili?

Doporučil bych ho všem, u kterých komplexita procesů – výrobních, obchodních, organizačních – přesahuje možnosti jejich optimalizace v jedné hlavě, ať už vlastníka nebo generálního ředitele. Potenciální benefity budou v takovém případě téměř jistě přesahovat pořizovací cenu, jde jen o to je objevit. Zkvalitnění řízení systémovou podporou může být v tomto smyslu cestou z krize. Pokud se mi podaří najít rezervy ve výkonnosti, lépe využít existující kapacity nebo správně rozpoznat zakázky s vyšší přidanou hodnotou, mám šanci vyvarovat se prostého řešení formou vynucených nákladových škrtů. Dostane-li se v rozumném horizontu ekonomika opět do fáze růstu, resp. obnovy, budou na tom profitovat ty firmy, které útlum přežijí, aniž sníží svůj potenciál. Ať už omezením výroby, nebo propouštěním zaškolených zaměstnanců, které léta předtím pracně nabírali.